|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
|
|
What explains different duration of the Great Recession across countries?
Petrů, Vojtěch ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Výzkum týkající se rozdílů v délce Velké recese je omezený a nejednoznačný. V této práci definujeme délku trvání krize jako počet let, které jsou v jejím důsledku ztraceny. To jest dobu, za kterou se HDP dostane zpět na předkrizovou úroveň. Na datech pokrývajících 54 zemí tato práce odhaduje faktory, které stály za odlišnou délkou trvání mezi různými zeměmi. Oproti ostatním studiím zaměřeným na toto téma je v této práci využita metoda Bayesiánského průměrování modelů, které dovoluje větší množství vysvětlujících proměnných a bere v úvahu nejistotu ohledně zvoleného modelu. V textu je také využita nová metoda měření konkurenceschopnosti vývozu, která bere v potaz necenové faktory, jako je například kvalita. Výsledky dokládají pozitivní dopad silněji rozvinutých finančních trhů, vysokém podílu soukromé spotřeby a zlepšeních v konkurenceschopnosti vývozu. Dále je zdokumentován pozitivní účinek fiskální expanze ve chvíli, kdy je do modelu zahrnuta proměnná zachytávající efekt silně zadlužených zemí, jež fiskální expanzi provádějí pomocí vydávání nového dluhu. Výsledky nejsou robustní vůči specifikaci alternativních předpokladů v rámci Bayesovského průměrování a to...
|
|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
host ::
RSS.